Májové slavnosti na Malostranském hřbitově

Májové slavnosti na Malostranském hřbitově

V neděli 21. května se na Malostranském hřbitově uskuteční již osmý ročník obnovených Májových slavností. Pro návštěvníky je od 14 hodin připraven hudební program, v rámci nějž zazní mj. skladby hornisty Giovanniho Punta pohřbeného na dnes neznámém místě na Malostranském hřbitově. Ve 14,30 hodin bude připomenut zakladatel slavností Václav Veleba. Poté bude veřejnosti představena nejnovější publikace o významných osobnostech hřbitova, tentokráte zaměřená na vysokoškolské pedagogy. V 15 hodin započnou komentované vycházky po hřbitově vč. návštěvy přilehlého kostela Nejsvětější Trojice. Po jejich ukončení si budou moci návštěvníci vyslechnout restaurátora Petra Bénu, který má na starosti opravu náhrobků na Malostranském hřbitově. V 17 hodin započne čtení z knih spisovatele Františka Kožíka Svatá holčička a Vzpomínky.Pro individuální návštěvníky jsou připraveny informační letáky o historii hřbitova.

 

Vstup je zdarma. 

 

S myšlenkou květnových setkávání k uctění památky obětí napoleonských válek přišel v roce 1807 malíř a literát Václav František Veleba (1776-1856). Charakter slavností se postupem času měnil ze spíše církevních svátků na světské-měšťanské. Oslavy se staly tradičním pražským svátkem jarní přírody a vzkříšení. V roce 1836 se Maifest začal slavit i na Olšanských hřbitovech, později se rozšířil na téměř všechna pražská pohřebiště.

Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí, a proto je roku 1884 pohřbívání zrušeno.

Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. O část plochy byl připraven při rozšíření Plzeňské ulice v letech 1927 a 1953. V roce 1958 je hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen za kulturní památku. Od roku 1989 o něj příkladně pečuje příspěvková organizace Magistrátu hl. m. Prahy – Správa pražských hřbitovů. V letech 2015 a 2016 prošel hřbitov I. etapou celkové revitalizace financovanou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Od června 2016 je dříve nepřístupný hřbitov opět otevřen pro veřejnost.

Ze známých osobností na hřbitově spočívají manželé Duškovi, přátelé Mozartovi a jeho hostitelé na Betramce, stavitelé Krištof a Kilian Ignác Dientzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.