Májové slavnosti na Malostranském hřbitově

V sobotu 19. května se uskuteční již 9. ročník obnovených Májových slavností na Malostranském hřbitově. Kompletní program naleznete zde.

První Májové slavnosti se uskutečnily již v roce 1807, tradice byla udržována až do druhé poloviny 20. století. Součástí slavností probíhajících v 19. století bylo pravidelné vydávání letáčků pro návštěvníky s nábožensko-filosofickými texty. Zakladatel Májových slavností, literát a malíř Václav František Veleba je sám psal a doplňoval i jednoduchými kresbičkami. Postupně se tento zvyk rozšířil i na další hřbitovy. Karel Krejčí: Máchovské „dušičky“ na pražských hřbitovech Staří Pražané a příslušníci usedlých pražských rodin znají a dodnes zachovávají dávný zvyk jarní hřbitovní slavnosti, jakési obdoby podzimních „dušiček".Slavnost se nazývá „májová" - nejstarší občané, dnes již vymírající generace, ve vzpomínce na někdejší utrakvistickou Prahu říkají ještě „majfest" a koná se však vždy některou neděli koncem června. Je tomu tak od nepaměti a náplň slavnosti se jeví tak přirozená, že nikoho ani nenapadne uvažovat, odkud se to vzalo a málokdo se pozastaví nad nesrovnalostí mezi názvem a skutečným datem konání. Avšak jako všechno pozemské i pražská „májová slavnost" má svůj počátek, který vrhá zajímavé světlo na její smysl a na atmosféru doby, kdy vznikla. Před třemi léty měly pražské jarní „dušičky" dokonce jubileum. Bylo to před 163 léty, roku 1807, tehdy opravdu l. máje, kdy poprvé vyšel z kostelíka na Malostranském hřbitově v Košířích průvod, vedený strahovským opatem (premonstráti mají na tomto hřbitově svou hrobku), jehož jádro tvořilo 24 bíle oděných dívek, které obsypávaly hroby růžemi a zpívaly přitom písně, zvlášť k tomu účelu skládané iniciátorem slavnosti. Tímto vlastním původcem a po řadu desítiletí režisérem obřadu byl pražský malíř a literát Václav František Veleba (1786-1856). Jeho jméno dnes už široké veřejnosti nic neříká, je však dobře známo milovníkům Pragensií, zejména každému, kdo se zabývá staropražskou ikonografií. Veleba (na titulních listech Welleba) vydal totiž několik knížek o pražských památkách, zejména také popis Karlova mostu, vyzdobený 37 rytinami, zachycujícími vzhled mostu a všech jeho sousoší na rozhraní 18. a l9.století. Kromě písní skládal Veleba k slavnosti každoročně i nábožensko-filozofické úvahy, které byly tištěny jako letáky a na slavnosti prodávány ve prospěch dobročinných účelů. Již svými tituly, jako "Čas a věcnost", "Kolébka rakev", "Život-dech", "Vůdčí hvězdy naší noci", "Zrození, život a smrt" a pod., zejména pak celým svým obsahem a laděním zasazují tyto úvahy slavnost do rámce doby a ukazují vlastní záměr autora myšlénky. Na rozdíl od podzimních „dušiček" barokních, které uprostřed odumírající přírody stavěly člověku před oči symboly smrti, zmaru a pomíjejícnosti všeho pozemského, spojovala „májová slavnost" svou jarní scenerií a květinovými symboly smutek hrobů a utěšující myšlénkou na splynutí pomíjejícího života člověka s věčně se obnovující přírodou a nadějí na vzkříšení; původně se také tato slavnost nazývala „slavností zmrtvýchvstání". Tak tu v prosté slavnosti je skryt protikladný výraz dvou epoch, dvojího různého, byť vzájemně se nevylučujícího nazírání na život a na smrt, dvojího kultu zemřelých. Mluví k nám ranný romantismus. Rodící se ze symbiózy dožívajícího baroka a věku osvícenství; zaznívají tu již tóny, které se pak plně rozezvučely v poezii Máchově, zvláště slavnou apostrofou "země krásné, země milované", v níž se odsouzenec smiřuje s myšlenkou smrti. Odtud také snadno můžeme vyvodit odpověď, proč „májová" slavnost se koná koncem června. Na datech Velebových letáčků můžeme sledovat, jak datum slavnosti přeskakovalo na různé dny, patrně podle toho, jak rychle se kterého roku probouzela jarní příroda, zároveň se však posouvalo stále dál, jak přibývalo hrobů. Rostl hřbitov malostranský, slavnost se odtud rozšířila na Olšany a později na Malvazinka, patrně i na jiné pražské hřbitovy, až májová příroda už nestačila splnit stále rostoucí potřebu dodávky růží, a tak se slavnost přesunula na konec června. Svým názvem ovšem dále aspoň metaforicky připomíná svůj „májový", tj. jarní hlubší smysl. 

 

Zdroj: KREJČÍ, Karel. Máchovské „Dušičky“ na pražských hřbitovech. In: ZPRÁVY KLUBU ZA STAROU PRAHU" k 70. výročí činnosti. KZSP: Praha, 1970, str. 93 - 95.

Kalendář akcí

16.03.2020 17:00
Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech a hrobkách, která se tentokráte...
16.02.2020 14:00
Spolek Malostranský hřbitov zve na další z komentovaných vycházek po této památce. Průvodkyní bude Alena Lehnerová.

Kontakt

Spolek Malostranský hřbitov Švédská 33
150 00 Praha 5
+420 722 200 908 alena.lehnerova@centrum.cz;