Unikátní film o Malostranském hřbitově z 50. let digitallizován!

Malostranský hřbitov a jeho pohnutý osud nenalezl svůj odraz pouze v české literatuře, ale také v umění mnohem modernějším – ve filmu. Na stopu krátkého filmu, který má dnes již velkou dokumentární hodnotu (jak jako jeden z prvních barevných absolventských filmů FAMU, tak i vzhledem k zachycení stavu hřbitova před 50 lety) nás zavedl jeden z jeho autorů, filmový a televizní kameraman František Němec. Pan Němec, nositel prémie ČLF, jehož filmografie je velmi obsáhlá (zahrnuje např. film Zločin na Zlenicích hradě z roku 1971, seriál Jana Eyrová z roku 1972 a cyklus inscenací Strom pohádek), nám vyšel ochotně vstříc a vyprávěl nám, jak si tento námět vybral se svým spolužákem, dnes již zesnulým Pavlem Hoblem, pozdějším významným filmovým a televizním režisérem, jehož snímky získaly zejména v 60. letech řadu ocenění na mezinárodních filmových a televizních festivalech.  Důvodem, proč si vybrali pro svůj absolventský film právě toto téma, byl zřejmě ten fakt, že se koncem 50. let v souvislosti s Mozartovským výročím (1756-1956) obrátila pozornost Pražanů  k blízké Bertramce, a znovu se tak oživil i zájem o Malostranský hřbitov. Bylo to také v této době, kdy se na hřbitově začalo pátrat po hrobech manželů Duškových, kteří byli pražskými hostiteli  velkého skladatele. Tehdy vyšla ve Státním tělovýchovném nakladatelství brožurka Malostranský hřbitov v Praze, napsaná Dr. Antonínem Novotným. Důvodů pro tento výběr tématu však mohlo být více, navzdory tomu, že v oné době, poznamenané vládnoucí ideologií, nešlo jistě o téma příliš populární. Na oba mladé lidi, studující na katedře filmového a televizního obrazu u prof. Jana Stallicha, mohl rovněž  zapůsobit rozpor mezi rozvíjejícím se průmyslovým Smíchovem a zasněnou oázou klidu v jeho středu.

            Jejich film začal vznikat v letech 1958 -1959. Jak nám sdělil pan František Němec, který se rovněž zúčastnil promítání dobového dokumentu v síni FNA, nebylo tenkrát natáčení v terénu vůbec jednoduché, a bylo spojeno i s velkou fyzickou námahou. Oba studenti si museli s většinou prací poradit sami, a měli k dispozici pouze jednoho osvětlovače. Jako perličku je možno uvést informaci, že jim při natáčení pomáhal tenkrát ještě úplně mladý a neznámý Jiří Menzl, o tři roky mladší než oni dva. Hřbitov v oné době navíc ještě nebyl pro veřejnost uzavřen, a filmová technika, kterou nebylo možno přes noc uklidit, se musela hlídat. Pan Němec nám vyprávěl historiku o tom, jak se jejich kolega uvolil hlídat přes noc zařízení elektrického rozvodu, zvané ve filmové hantýrce „piano“. Okolo hřbitova procházel příslušník tehdejší VB, kterému bylo nápadné, že se tam svítí. Studentovo vysvětlení, že tam „hlídá piano“, přijal nejprve s krajní nedůvěrou – poté s však začali spolu bavit, a příslušník již na hřbitově zůstal a dělal mu až do rána společnost.  

            Dokument, který takto vznikl, má délku 11,5 min. a je podbarven hudbou Dr. Jana Malého. Zajímavý je hned počáteční záběr filmu, braný z bývalé Urbánkovy, nyní Gottovy vily, a poskytující celkový pohled na hřbitov. Takový záběr, ukazující z nadhledu hřbitov jako celek, je dnes vzhledem  k vzrostlým stromům již nemožný.

 

 

            Původní scénář filmu se nám, bohužel, přes naši veškerou snahu nepodařilo získat, ale i tak jsme si mohli udělat dostatečnou představu u záměru obou autorů. Věnovali se zejména velkým osobnostem, významným pro naše národní obrození, a pohřbených na hřbitově - např. skladatelům Tomáškovi a Vitáskovi, a v souvislosti s blízkou Bertramkou připomněli i hrob manželů Duškových (byť zřejmě fiktivní). Atmosféru historické Prahy navodili ve filmu rovněž použitými vedutami Vincence Morstadta, a jedním z jeho obrazů připomněli i Antonína Mánesa, pohřbeného zde na neznámém místě. Zajímavá je i zmínka o roce 1848 a studentech-bojovnících na barikádách, pohřbených údajně na Malostranském hřbitově. Celek vyznívá nostalgicky - protiklad zavátých, listím zasypaných hrobů s matkou s kočárkem a dětmi, hrajícími si na hřbitově. Tento nový život se však nechová ke hřbitovu příliš pietně – kluci-uličníci čmárají křídou po hrobech, a hoši, hrající si na hřbitově na honěnou, shazují na zem krucifix, který se rozbíjí na kusy…Lidská sláva, polní tráva..

Původní snímek, který jsme měli možnost vidět v promítací síni FNA v Malešické ulici byl ve stavu, odpovídajícímu jeho stáří. Díky úsilí předsedy Spolku Svatobor se však podařilo nechat tento snímek digitalizovat, čímž byl tento cenný historický dokument zachráněn pro studijní účely pro další léta a další generace.

 

Pramen: informace získané při interview s panem Františkem Němcem  

 

Premiéra digitalizovaného filmu včetně besedy s kameramanem Frantikem Němcem se uskuteční 24. listopadu v 17 hodin v Galerii Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5.

Kalendář akcí

06.08.2020 16:30
Při naší minulé vycházce po Malé Straně jsme si připomněli 250. výročí narození jednoho z největších světových...
02.08.2020 14:00
Spolek Malostranský hřbitov zve na komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 2....

Kontakt

Spolek Malostranský hřbitov Švédská 33
150 00 Praha 5
+420 722 200 908 alena.lehnerova@centrum.cz;